Kielský imunolog dostává 2,5 milionu eur na výzkum T buněk!

Kielský imunolog dostává 2,5 milionu eur na výzkum T buněk!

Dnes byl oznámen významný krok ve výzkumu imunity: imunolog z Kielu Alexander Scheffold obdrží od Evropské výzkumné rady (ERC) finanční prostředky ve výši 2,5 milionu eur na svůj průkopnický projekt „RespecTreg“. Financování bude k dispozici na příštích pět let a má potenciál zahájit novou éru v léčbě autoimunitních onemocnění. Stanoveným cílem výzkumu je cílená aktivace regulačních T buněk za účelem prevence autoimunitních onemocnění, jako je diabetes 1. typu. Tyto inovativní přístupy by mohly přinést skutečný průlom v terapii, jak uvádí Tixio.

Ale co přesně jsou tyto regulační T buňky a proč jsou tak důležité? Tyto speciální imunitní buňky tvoří asi 5-7 % CD4+ T buněk v lidském těle a jsou klíčové pro udržení imunitní tolerance. Nedostatek nebo dysfunkce těchto buněk může mít za následek vážná imunitní onemocnění, jak je zdůrazněno v PMC. Klíčem k úspěšné imunitní regulaci je protein FOXP3 a mutace v této oblasti mohou mít vážné následky.

Pohled na výzkum

Scheffoldova studie je založena na metodě vyvinuté v Kielu nazvané ARTE, která umožňuje přesně analyzovat vzácné typy buněk. Prvotní výsledky naznačují, že orgány, zejména slinivka břišní, jsou silně chráněny regulačními T buňkami, což otevírá nové perspektivy pro terapii onemocnění, při kterých imunitní systém napadá vlastní tkáň těla. Tyto poznatky by mohly být aplikovatelné i na jiná autoimunitní onemocnění.

Výzkum kolem T buněk je v lékařském světě horkým tématem. Adoptivní T buněčná terapie se v posledních letech etablovala jako slibná metoda, zejména v léčbě nádorů. Například CAR T buňky jsou nyní schváleny jako terapie poslední linie pro pokročilé B-buněčné lymfomy a B-buněčnou leukémii. Další geneticky modifikované T buňky také vykazují slibné výsledky v klinických studiích, jak je popsáno v Klinikum Heidelberg.

Výzvy a vyhlídky do budoucna

Výroba a kontrola kvality geneticky modifikovaných Tregs představuje významnou výzvu, zejména v rané fázi klinického vývoje. Pacienti mají z pokroků prospěch, ale stále neexistují žádné specifické léky, které by mohly přímo ovlivnit aktivitu Tregs. Vědci proto pracují na inovativních strategiích, jak dále zlepšit terapeutické využití Tregs.

Stručně řečeno, vzrušující výzkum Alexandra Scheffolda a dalších vědců není důležitý pouze pro léčbu autoimunitních onemocnění, ale mohl by mít také široké důsledky pro imunoterapii rakoviny. Jaké výsledky přinesou příští roky, se teprve uvidí, ale nadšení ve vědecké komunitě je evidentní.