Fyzická extáze: tanec a minimální hudba potěší kasselské publikum!

Fyzická extáze: tanec a minimální hudba potěší kasselské publikum!

Netrpělivě očekávané představení „Transmuted Symphony“ od Andrea Peña se uskutečnilo 16. června 2025 v dobře zaplněném suterénním divadle Fridericianum v Kasselu. Sotva vstoupili, soubor nastartoval publikum rytmickými náklony v kolenou, zatímco v pozadí už hrála hlasitá minimal music. Tyto zvuky, které vznikly v 60. letech 20. století v USA a jsou silně ovlivněny různými hudebními styly jako jazz a psychedelický rock, vytvořily jedinečnou atmosféru tělocvičny, která se k celému vystoupení hodí. Minimalistická hudba do značné míry ignoruje kompoziční konvence a prostřednictvím repetitivních struktur a tónové jednoduchosti vytváří hypnotický efekt, který lze nalézt i v Peñově choreografii. Wikipedia uvádí, že na mnoha místech je považována za jakýsi protiklad k serialismu a že její popularita sahá daleko za hranice populární hudby.

V intimním prostoru suterénního divadla tanečníci nejen předváděli své pohyby v malých opatrných krocích, ale dostávali se i do transových stavů, kdy se čas pro diváky stal téměř bezvýznamným. Jeden tanečník dokonce přímo interagoval s členem publika, což dále posilovalo spojení mezi představením a publikem. Tato interakce odráží touhu zažít lidské nuance v reálném čase, jak choreograf předem naznačil. V představení se rytmicky střídaly kolektivní akce, sóla a akrobatická setkání, zvýrazňující emocionální témata jako osamělost, strach a bolest.

Estetika minimalismu v tanci

Umělecká integrace tance a hudby není jen rysem večera, ale také součástí širšího trendu na současné umělecké scéně. Avantgarda způsobila revoluci v mnoha tradičních uměleckých formách od počátku 20. století a v současnosti má trvalý dopad na vývoj performativního umění. Akce, jako jsou happeningy a performance, spojují různé umělecké formy a spojují aspekty času a prostoru, které byly dříve oddělené ZKM. Tato fúze podporuje novou formu interakce na poli umění, což je patrné i v Peñově díle.

Zvláště působivé bylo, jak se skupiny formovaly do živých soch a vytvářely atmosféru kolektivního zážitku. Představení bylo po hodině ukončeno náhlým koncem, publikum freneticky tleskalo a 99 diváků tleskalo ve stoje. Toto nadšení je jasným příkladem úspěšného spojení tance, hudby a intenzivního emocionálního světa zážitků. Peña hovořila o cíli své choreografie poskytnout divákům hmatatelnou energii a nabídnout společnou cestu lidskými emocemi.

Závěr a souvislosti

Přestože je tvorba popisována jako ne inovativní, ale extrémně přesvědčivá, diskuse o místě minimálních přístupů v současném umění zůstává živá. Choreografové jako Peña čerpají inspiraci z minimal music, která je kromě své nezávislé charakteristiky integrována také do nových forem tance. Vytváření kolektivního zážitku a použití opakujících se prvků v tanci odráží estetiku napříč trendy používanou mnoha současnými umělci.

Zároveň s touto premiérou se navíc na nedalekém náměstí documenta konal gigantický techno festival, který toho večera podtrhl kulturní rozmanitost města. Spojení tance, hudby a městského života ukazuje, jak živá a dynamická je dnes kasselská kulturní scéna a jak vstupuje do dialogu s tradičními uměleckými formami.